Studenti jsou proti návrhu úpravy zákona, která by měla mladé lékaře zavázat, aby pracovali až čtyři a půl roku po absolvování medicíny v ČR na jednom místě. Podle nich by taková novela mohla ještě prohloubit personální krizi v menších nemocnicích některých regionů, protože by mohli raději zvažovat například setrvání ve větších městech.

Návrh, který na konci února představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), má pomoct řešit nedostatek lékařů v některých regionech. Jde například o Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj. Na vzdělávání mladých lékařů po dokončení lékařské fakulty by podle něj mělo dát víc peněz, ale absolventi medicíny by se museli zavázat, že z daného místa několik let neodejdou. Pokud by si to rozmysleli, museli by vrátit svůj příjem od státu. „Studentská komora novelu považuje za nepřijatelnou,“ uvedl mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol Tomáš Hulínský. Podle něj by mohla ještě snížit atraktivitu některých míst, na kterých se mladí lékaři po…

Ministerstvo zdravotnictví si je díky datům od ÚZIS a projektu online dispečinku intenzivní péče jisté, že se nemocnice i ambulance mohou začít vracet k chodu podobnému běžnému provozu. Vydalo doporučení pro jednotlivé typy poskytovatelů zdravotních služeb.

Vývoj počtu denních přírůstků potvrzených případů onemocnění COVID-19 a počty hospitalizovaných pacientů s tímto onemocněním ke 14. dubnu odpovídají předpokladům a částečně jsou ještě mírnější. „Epidemii COVID-19 máme nadále pod kontrolou, zabránili jsme nekontrolovanému šíření. Vidíme, že v nemocnicích je v zásadě konstantní počet pacientů. Můžeme si dovolit začít obnovovat běžný provoz českého zdravotnictví,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci. „V ambulantní péči podle nás nebrání nic tomu, aby začala fungovat stejně jako v době před epidemií COVID-19. I nemocnice mohou začít standardně fungovat, samozřejmě za určitých podmínek vyčlenění kapacity intenzivní péče po konzultaci s příslušnými koordinátory.…

CHCETE BÝT V OBRAZE? Stáhněte si kompletní přehled pracovních nabídek a dalších zajímavých informací z oboru zdravotnictví v DUBNOVÉM vydání ZAMĚSTNÁNÍ ve ZDRAVOTNICTVÍ. K pravidelnému měsíčnímu odběru registrujte Váš e-mail v sekci NEWSLETTER v hlavním menu.

Po dobu koronavirové krize by mohli v českém zdravotnictví pracovat i ti zahraniční lékaři ze zemí mimo EU, kteří nezískali aprobační zkoušku. Počítá s tím návrh ministerstva zdravotnictví. O výjimce pro takového lékaře by rozhodoval poskytovatel, který ho chce zaměstnat.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha vznikl návrh nechat pracovat zahraniční lékaře a nelékaře bez aprobační zkoušky na podnět z nemocnic. „Vychází to z podnětu Nemocnice Na Bulovce a dalších. Je to velmi výjimečný režim po dobu nouzového stavu a tři měsíce po jeho skončení, aby si poté mohli čeští lékaři trochu odpočinout. Vždy je tam přímé vedení lékaře, který má specializovanou způsobilost,“ uvedl Vojtěch. Doufá, že to bude využito jen výjimečně. „Doufáme, že to nebudeme zásadně potřebovat, protože nemocniční kapacity, jak je máme dnes nastavené, jsou velmi dostatečné. Pro případ, že by došlo k výkyvu, chceme to umožnit,“ uvedl Vojtěch na tiskové konferenci vlády. Bližší podmínky popisuje důvodový zpráva k…

Výbor Společnosti pracovního lékařství publikoval předběžné stanovisko k podmínkám uznání nemoci COVID-19 za nemoc z povolání.

Při vytváření stanoviska výbor Společnosti pracovního lékařství vycházel z platných posudkových zásad. Upozorňuje, že není vyloučené, že se v dnešní mimořádné situaci rozhodne o jiných opatřeních. Základní podmínky pro uznání COVID-19 jako nemoci z povolání podle stanoviska jsou – propuknutí klinicky manifestní laboratorně potvrzené nemoci COVID-19 a - prokázání, že při výkonu povolání bylo prokázáno riziko nákazy. Nemoc z povolání tak může být uznána u nemocných, kteří prokazatelně přišli v inkubační době v zaměstnání do úzkého profesního kontaktu s jinou COVID-19 pozitivní osobou v době, kdy tato byla v inkubační době nebo nemocná. Pokud osoba (zdravotník) onemocněla klinicky manifestním onemocněním s laboratorně potvrzenou diagnózou COVID-19 a v inkubační době přišla prokazatelně v zaměstnání do úzkého profesního kontaktu s osobou (např. pacientem) s…

Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček navštívil v úterý 10. března 2020 teplickou nemocnici. Seznámil se s výsledky modernizace významných zdravotnických pracovišť i chodem těch, která v areálu Krajské zdravotní, a. s. – Nemocnice Teplice, o. z., byla vybudována - i díky finanční podpoře Ústeckého kraje - teprve nedávno. Hejtmana Oldřicha Bubeníčka doprovodili předseda představenstva Krajské zdravotní, a. s., (KZ) Ing. Jiří Novák, generální ředitel KZ Ing. Petr Fiala a ředitel zdravotní péče Nemocnice Teplice, o. z., MUDr. Tomáš Hrubý.

Hejtmanova návštěva byla zaměřena na komfortní Dialyzační centrum při nefrologicko-dialyzačním oddělení, Centrum pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění (RS Centrum) při neurologickém oddělení, urgentní příjem, nový pavilon pro centrální operační sály, centrální sterilizaci a anesteziologicko-resuscitační oddělení, Protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici, jediné zařízení tohoto zaměření v Ústeckém kraji, a Denní…

Představení nového webu pro lékaře a sestry na Slovensku: V aktuálnom masmediálnom prostredí absentuje médium, ktoré by na jednom, ľahko dostupnom mieste sústreďovalo odborné názory nezávislých odborníkov týkajúcich sa zdravotníctva a komunikovalo smerom k odbornej, ako aj laickej verejnosti.

Na základe doterajších skúseností z oblasti zdravotnej starostlivosti, predstavujú experti bohatý zdroj informácií pre potenciálnu tvorbu odborne podložených odporúčaní a implementáciu zdravotnej politiky na Slovensku zvlášť v tomto období. Budeme radi, ak aj s vašou pomocou, názormi, postrehmi a skúsenosťami najmä odborného charakteru budete plniť tieto stránky. Nakoniec problémy v zdravotníctve sú našim obom národom veľmi blízke. Vitajte! Kontaktujte nás s vašimi podnetmi, nápadmi, či návrhmi: redakcia@consilium.life , www.consilium.life

„Odhadujeme, že jsme schopni letošní rok platit včas, ale spotřebujeme komplet všechny rezervy,“ říká ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ing. Zdeněk Kabátek. Jak VZP podporuje poskytovatele v současné krizové situaci? A co bude chtít po vládě, až epidemie poleví?

Jak dopadne na praktické lékaře, ambulance a nemocnice epidemie nového koronaviru ekonomicky? Mimořádná situace, kterou prožíváme, má mnoho aspektů. Z pohledu zdravotní pojišťovny by na poskytovatele neměla dopadnout nijak negativně. Od doby, kdy se schylovalo k vyhlášení nouzového stavu, se snažíme připravit takové nástroje, abychom našim smluvním partnerům garantovali, že se nemusí obávat ekonomických dopadů. Tedy že je neohrozí ani podprodukce, ani nadprodukce. Zároveň jsme přijali opatření, abychom umožnili takové formy práce, které přispějí k ochraně zdravotníků. Tedy tam, kde to je možné, elektronickou komunikaci, bezkontaktní opatření, a tak dále. V tuto chvíli můžu odpovědně říct, že žádný poskytovatel zdravotních…

Stodská nemocnice, která patří mezi nemocnice Plzeňského kraje, začala s rekonstrukcí bytů pro zaměstnance. Objekt převzala od kraje. Z 13 bytů o velikosti 1+1 jich nyní za šest milionů korun opraví prvních devět a s nimi také dvě ordinace.

Byty čeká kompletní modernizace, protože byly zastaralé a ne všechny bylo možné využívat. Nemocnice je potřebuje pro zájemce o práci či pro studenty, kteří tam mají praxi. „Lékaři, sestry i další zdravotnický personál včetně studentů k nám přichází z různých koutů země. Abychom je jako zaměstnavatel zaujali, musíme mít pro ně adekvátní bydlení. Kromě toho, že jim umíme najít nemovitost do pronájmu nebo i ke koupi, tak jako první bydlení chceme mít kvalitní vlastní kapacity,“ řekl ředitel nemocnice Alan Sutnar. Také ostatní krajské nemocnice modernizují byty pro zaměstnance. Loni dokončila sedmimilionovou rekonstrukci penzionu s jednadvaceti byty 1+1 Klatovská nemocnice. Domažlická nemocnice staví spolu s městem devět rodinných domů pro své lékaře,…

Jan Klusáček, poradce předsedy ODS pro zdravotnictví - Na venkově se zavírají ordinace, když lékaři odchází do důchodu, v pražských nemocnicích lůžkové stanice či rovnou celá oddělení. Triviálním řešením je zvýšení platů. Důstojné platy odrážející náročnost studia i práce samotné jsou samozřejmě nezbytné a zdravotníci si je rozhodně zaslouží. V absolutních číslech se ale v příštích letech nemáme šanci na německé platy dostat, to by se podíl zdravotnictví na HDP ČR musel rázem zdvojnásobit.

Velkou pozornost tak zaměstnavatelé – nemocnice – musí věnovat i dalším aspektům, na kterých lékařům a zdravotním sestrám záleží. Na jedné straně to je možnost postgraduálního vzdělávání, vstřícnost při jeho organizaci a příležitost dostat se k zajímavým výkonům. Zcela klíčový význam v posledních letech získává otázka akreditací. V posledních letech ovšem prudce roste význam sladění práce a volného času. Doby, kdy byli absolventi nadšení z “příležitosti” sloužit téměř týden v kuse, jsou dávno pryč …