Výbor Společnosti pracovního lékařství publikoval předběžné stanovisko k podmínkám uznání nemoci COVID-19 za nemoc z povolání.

Při vytváření stanoviska výbor Společnosti pracovního lékařství vycházel z platných posudkových zásad. Upozorňuje, že není vyloučené, že se v dnešní mimořádné situaci rozhodne o jiných opatřeních. Základní podmínky pro uznání COVID-19 jako nemoci z povolání podle stanoviska jsou – propuknutí klinicky manifestní laboratorně potvrzené nemoci COVID-19 a - prokázání, že při výkonu povolání bylo prokázáno riziko nákazy. Nemoc z povolání tak může být uznána u nemocných, kteří prokazatelně přišli v inkubační době v zaměstnání do úzkého profesního kontaktu s jinou COVID-19 pozitivní osobou v době, kdy tato byla v inkubační době nebo nemocná. Pokud osoba (zdravotník) onemocněla klinicky manifestním onemocněním s laboratorně potvrzenou diagnózou COVID-19 a v inkubační době přišla prokazatelně v zaměstnání do úzkého profesního kontaktu s osobou (např. pacientem) s prokázanou pozitivitou na COVID-19 v inkubační době této osoby nebo v době manifestních projevů nemoci, pak jsou splněna kritéria pro nemoc z povolání.

Ministerstvo zdravotnictví se s tímto stanoviskem ztotožňuje. Upřesňovat se ale ještě bude postup, jak hygienickým či epidemiologickým šetřením prokázat, že na pracovišti bylo riziko nákazy.