Ministerstvo zdravotnictví si je díky datům od ÚZIS a projektu online dispečinku intenzivní péče jisté, že se nemocnice i ambulance mohou začít vracet k chodu podobnému běžnému provozu. Vydalo doporučení pro jednotlivé typy poskytovatelů zdravotních služeb.

Vývoj počtu denních přírůstků potvrzených případů onemocnění COVID-19 a počty hospitalizovaných pacientů s tímto onemocněním ke 14. dubnu odpovídají předpokladům a částečně jsou ještě mírnější. „Epidemii COVID-19 máme nadále pod kontrolou, zabránili jsme nekontrolovanému šíření. Vidíme, že v nemocnicích je v zásadě konstantní počet pacientů. Můžeme si dovolit začít obnovovat běžný provoz českého zdravotnictví,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci. „V ambulantní péči podle nás nebrání nic tomu, aby začala fungovat stejně jako v době před epidemií COVID-19. I nemocnice mohou začít standardně fungovat, samozřejmě za určitých podmínek vyčlenění kapacity intenzivní péče po konzultaci s příslušnými koordinátory. Máme nastavený systém národního dispečinku intenzivní péče pod vedením profesora Černého. V každém regionu máme koordinátora, který je zodpovědný za určitou supervizi. Po konzultaci s koordinátorem v daném kraji mohou nemocnice upravit fungování tak, aby se mohly postarat o větší množství non-covidových pacientů tak, abychom nepoškodili ty pacienty, kteří už několik týdnů čekají na některé zákroky,“ objasnil další postup ministr. „Přepokládám, že ode dneška budou nemocnice postupně pacienty, kteří čekali, přijímat podle urgentnosti,“ popsal.

Pro jednotlivé typy poskytovatelů ministerstvo zdravotnictví vydalo doporučení poskytovatelům zdravotní péče, jakou péči obnovit a za jakých protiepidemiologických opatření. Ambulancím doporučuje obnovit plný provoz při využívání telefonických konzultací a objednávání pacientů tak, aby se nepotkali více než tři najednou v čekárně. Pro pacienty s COVID-19 mají ambulantní lékaři vyhradit část ordinačních hodin.

Plánované výkony v nemocnicích ministerstvo doporučuje poskytovat v takovém rozsahu, aby zůstala zajištěná dostatečná rezervní kapacita pro péči o pacienty s onemocněním COVID-19, a to po dohodě. s krajským koordinátorem intenzivní péče.

Podle prof. Ladislava Duška, ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky, potvrzují aktuální data pozitivní zprávy z předchozího týdne. Absolutní počet nově diagnostikovaných případů je sice částečně dán poklesem provedených testů o Velikonocích, kdy lidé na odběry chodili méně, ale ani v úterý po svátcích se příliš nezvýšil. Nekontrolovaný vývoj, který ještě před měsícem hrozil, nenastává, uvedl Dušek. „Počet provedených testů se v úterý 14. dubna vrátil na hodnotu nad pět tisíc a bylo nově diagnostikováno 82 nových případů za den. Doufám, že za týden tento vývoj potvrdíme,“ řekl prof. Dušek. Případný vliv změny chování a kontaktů obyvatel o Velikonocích bude možné začít pozorovat také za týden.

Predikce ÚZIS počítá s tím, že se v populaci pohybuje deset procent subklinických případů. Reprodukční číslo je podle modelu na hodnotě 1 (v intervalu senzitivity 0,95 – 1,05). Ke 30. dubnu očekává model 9900 potvrzených případů, což je mírný pokles proti týden staré predikci.

ÚZIS sleduje z dat hygienických stanic také nákazy mezi zdravotníky. Počet aktuálně nemocných zdravotníků dosáhl 536 lidí, z toho 229 sester. „Z hlediska celkových kapacit péče jde o počty velmi nízké a rozhodně nepozorujeme trend, že by to limitovalo kapacity zdravotních služeb,“ věří prof. Dušek.

Celkově data prokazují podle statistiků možnosti zaplnit část uvolněných kapacit poskytovatelů zdravotních služeb běžným chodem. „V následujících týdnech se určitě nemusíme obávat žádné eskalace tlaku na nemocnice. Minimálně na dva týdny dopředu je ta predikce spolehlivá,“ uvedl prof. Dušek. „Získali jsme čas, aby se velmi dobře připravila kapacita nemocniční péče a umíme predikovat zátěž nemocniční péče,“ zhodnotil ředitel dosavadní vývoj.

Jak uvedl prof. Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, rezerva systému je velká. Vedou se debaty o tom, kolik kapacit intenzivní péče mají nemocnice nadále ponechat pro okamžitou rezervu pro případ nárůstu počtu pacientů s COVID-19. „Základním předpokladem je vývoj nákazy v Česku. V části nemocnic se výkon běžné péče v podstatě zastavil, je zjevné, že to může mít negativní dopady na zdravotní stav populace, nicméně stále platí trvající riziko nárůstu počtu pacientů s COVID-19,“ uvedl prof. Černý. Jak velká část kapacit by měla zůstat jako okamžitá záloha? Úvahy mohou vést kolem podílu čtvrtiny až poloviny lůžek intenzivní péče. Každopádně by měl být standardní provoz obnovován tak, aby bylo možné v případě náhlého zhoršení epidemiologické situace během týdne až 14 dnů znovu vyhradit kapacity pro infekční pacienty. Vývoj epidemie bude průběžně sledován a záměrem je, podat varovný signál alespoň týden dopředu. Byl spuštěný online dispečink intenzivní péče a 90 procent dat v něm je plně aktualizovaných.

Černý také prezentoval predikci počtu pacientů vyžadujících intenzivní péči do konce dubna 2020 podle tří epidemiologických modelů a za dvou různých modelů rizikovosti podle věku (60+) a zároveň dvou klinických modelů. I při nejčernější možné kombinaci modelů predikce by zdravotnický systém měl mít aktuálně dostatečnou kapacitu, k 30. dubnu by se musel postarat kumulativně o 830 pacientů s těžkým průběhem, včetně všech již hospitalizovaných (bez odečtení vyléčených a zemřelých). Naopak v nejoptimističtější možné predikci a po odečtení zemřelých a vyléčených bude na konci dubna v českých nemocnicích 97 pacientů s těžkým průběhem COVID-19.

Do konce dubna bude zahájen systém rozdělování experimentálních léků. Tyto léky budou uloženy ve čtyřech nemocnicích, které je budou distribuovat. Jedná se o Nemocnici Na Bulovce, FN Motol, Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze a Fakultní nemocnici Brno. O poskytnutí léku rozhodne Virtuální mezioborová indikační skupina VIS-COVID, kterou o lék požádá ošetřující lékař.

Současně je připravována průřezová studie, která má zjistit podíl osob, které se už s nemocí setkaly, případně podíl nakažených s bezpříznakovým průběhem onemocnění. Nábor dobrovolníků na testování ve vybraných regionech má být spuštěný příští týden. Do konce května pak hodlá ředitel Dušek představit dlouhodobé predikce vývoje epidemie COVID-19 na několik měsíců. „Máme sedm variant, kudy se situace může vyvíjet. Potřebujeme co nejpřesněji zjistit, jaký podíl obyvatel se už s nemocí setkal ve věkových kategoriích. Na základě tohoto údaje budeme moci vybrat dvě, kterým budeme moci věřit. V květnu budou muset být dlouhodobé predikce na stole,“ uvedl prof. Dušek.