CHCETE BÝT V OBRAZE? Stáhněte si kompletní přehled pracovních nabídek a dalších zajímavých informací z oboru zdravotnictví v ČERVENCOVÉM vydání ZAMĚSTNÁNÍ ve ZDRAVOTNICTVÍ.

Asociace Entente Florale CZ – Souznění, z.s. ve spolupráci s Národní kulturní památkou Vyšehrad pořádá výstavu Má vlast cestami proměn.

Výstava prezentuje prostřednictvím fotografií a příběhů stav před rekonstrukcí a po ní. Každý rok na výstavě uvidíte opravy různorodých staveb – od sakrálních objektů, přes obecní úřady, školy, zastávky, multikulturní centra, náměstí a návsi, po krajinářské úpravy v parcích a sadech. Hlavní těžiště výstavy spočívá v putování. Každý rok v květnu (letošní rok v červnu) se koná slavnostní veřejná vernisáž výstavy na Vyšehradě v Praze na Vyšehradě v Praze. Zde výstava setrvává měsíc. Poté se rozjede do různých koutů České republiky a takto putuje celý rok. Můžete se s ní setkat na veřejných prostranstvích v obcích a městech, v knihovnách, na úřadech, ministerstvech, univerzitách, v ulicích, na hradech, zámcích i na nádražích. Nejhezčí proměny jsou každý rok oceňovány. Hodnotí je veřejnost v den zahájení na Vyšehradě a po celý rok na webu, a také odborná…

V 70. letech v jáchymovských lázních vyvrcholil problém s nedostatečnou ubytovací kapacitou. Hotel Radium Palace nemohl uspokojit poptávku, která díky zdejším léčebným úspěchům a dobré pověsti sílila.

Zrodil se tedy projekt na nový moderní hotel. Architekt Antonín Tenzer, žák Pavla Janáka, umístil do svahu nad městem funkcionalisticky laděný blok, který nesl jméno po fyziku a popularizátorovi vědy Františku Běhounkovi. Stavby se ujala jugoslávská firma „7.juli“ Beograd za technické podpory PZO INTEREXPORT Bělehrad. Za bezmála 230 milionů tehdejších korun vyrostl nad Jáchymovem hotel Běhounek, tehdy Sanatorium akademika Běhounka. Stavba kopíruje svah obdobně jako sousední Radium Palace a i přes svoji monumentalitu a strohost vytváří se svým o generace starším bratrem pomyslnou jednotu. Stejně jako jiné stavby té doby, ukrývá Běhounek četná umělecká díla, která byla financována z celkové částky realizace. Interiéry se sice nedochovaly ve své původní podobě, nicméně výtvarné instalace…

Rehabilitační a tělovýchovná zdravotní péče je ve zdravotním areálu pod tišnovským vrchem Klucanda poskytována od prvních let 20. století.

Nejvýraznějším objektem nemocnice je historická budova tzv. Kuthanova pavilonu. Již od počátku existence zdejšího zdravotního zařízení byly v areálu poskytovány zejména zdravotní služby rehabilitačního charakteru. Toto specifikum si zdejší zdravotní zařízení uchovalo do dnes. Iniciátorem vzniku sanatoria byl v 90. letech 19. století MUDr. František Kuthan (1862 až 1944). Svůj vodoléčebný ústav začal v Tišnově připravovat v letech 1898 a 1899. Nemocnice dnes slouží obyvatelům spádového zdravotnického obvodu Tišnov a širokého okolí. Hlavní činností nemocnice je poskytování následné lůžkové zdravotnické péče s důrazem na rehabilitace po kardio a neurologických příhodách a na rehabilitace po úrazech pohybového ústrojí. Jak již bylo zmíněno, nemocnice má více jak 100 letou tradici v oblasti poskytování rehabilitační péče. V loňském roce proběhlo…

Ministerstvo zdravotnictví žádá o navýšení počtu pracovních míst pro zvládnutí Chytré karantény a případné druhé vlny epidemie SARS‑CoV‑2.

Na zajištění epidemiologických šetření a úspěšné zvládání projektu Chytré karantény bude zapotřebí více státních zaměstnanců na ministerstvu zdravotnictví i na hygienických stanicích. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že žádá o navýšení počtu tabulkových míst. „Připravujeme se na takzvanou druhou vlnu. Budujeme Chytrou karanténu 2.0 na ministerstvu zdravotnictví. Bude se schvalovat nová systemizace, abychom rozšířili personální kapacity na ministerstvu zdravotnictví i na krajských hygienických stanicích, aby mohli nabírat nové pracovníky, kteří budou provádět epidemiologické šetření,“ řekl ministr. „Nezahálíme. Našim zájmem je připravit se co nejlépe,“ dodal. Konkrétní aktuální počty nových míst, o které žádá, ministerstvo zdravotnictví neposkytlo. Před několika týdny ministr Vojtěch v České televizi uvedl, že by potřeboval posílit…

Jaro se stalo pravidelným termínem pro konání významné akce Severozápadních Čech pro všechny, kterým není lhostejný život seniorů. Již patnáctkrát se sešel přípravný tým tvořený zástupci podporujících krajů, zdravotnických a sociálních zařízení, vzdělávacích institucí a pořadatele, DZO CZ, aby pro posluchače sestavili zajímavý program Gerontologických dnů Severozápad. Nastala však nečekaná situace spojená s vyhlášením nouzového stavu a opatření, která znemožnila připravenou konferenci zrealizovat. Dočkali jsme se změny, i když ne zásadní a určitě ne trvalé, a my již můžeme naše stálé i nově příchozí posluchače pozvat 24. září 2020 do Ostrova nad Ohří na 15. ročník odborné konference GERONTOLOGICKÉ DNY SEVEROZÁPAD.

Záštitu nad odbornou konferencí přijali Mgr. Petr Kubis, hejtman Karlovarského kraje, Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje a Ing. Jan Bureš, starosta města Ostrov a člen Rady Karlovarského kraje. Garanty konference jsou již tradičně uznávaný geriatr a publicista MUDr.…

Hospic na Svatém Kopečku je jediným kamenným zařízením tohoto typu v Olomouckém kraji s více než 17-ti letou tradicí. Poskytuje odlehčovací pobytovou službu s důrazem na paliativní péči. Hospicová služba umožňuje nevyléčitelně nemocným lidem prožít kvalitně a důstojným způsobem závěrečné období jejich života, a to na základě nepřetržitého poskytování paliativní péče, zejména s důrazem na tišení bolestí a zároveň tak umožnit pečujícím osobám nezbytný odpočinek.

Hospic byl zřízen Arcidiecézní charitou Olomouc v bývalém poutním domě na Svatém Kopečku u Olomouce a slavnostně otevřen 28. listopadu 2002 za přítomnosti arcibiskupa Mons. Jana Graubnera. První nemocné pak přivítal počátkem prosince 2002. O klienty zde pečuje odborný personál, který tvoří lékaři, všeobecné a praktické sestry, ošetřovatelé, sanitáři, pracovníci v sociálních službách, sociální pracovnice, pastorační pracovnice, duchovní a v neposlední řadě také dobrovolníci. Celý tým se snaží poskytovat takovou péči, která…

Krajská zdravotní, a. s., (KZ) představila výsledek největší investiční akce ve své třináctileté historii. Je jím zcela nový pavilon v areálu teplické nemocnice. Připraveno je v něm zázemí pro centrální operační sály, centrální sterilizaci a anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) s jednotkami intenzivní péče (JIP). Prezentace nového pavilonu a zdravotnických pracovišť, za účasti hostů v čele s hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem a 1. náměstkem hejtmana Ústeckého kraje PhDr. Martinem Klikou, MBA, DBA, a zástupců médií, se uskutečnila ve čtvrtek 28. května 2020. Účastníky akce doprovodili předseda představenstva KZ Ing. Jiří Novák, generální ředitel KZ Ing. Petr Fiala, náměstek pro řízení zdravotní péče KZ MUDr. Aleš Chodacki a ředitel zdravotní péče Nemocnice Teplice, o. z., MUDr. Tomáš Hrubý.

V nových operačních sálech bude realizováno veškeré současné spektrum operačních výkonů, které jsou v teplické nemocnici prováděny. Operovat zde budou cévy, klouby, břišní dutiny…

Předseda České kardiologické společnosti profesor Aleš Linhart v rozhovoru pro deník Právo nastínil své obavy o perspektivy českého zdravotnictví. Změnit se podle něj musí systém vzdělávání budoucích lékařů.

V posledních letech se hodně hovoří o nedostatku personálu ve zdravotnických zařízeních. Jak vnímáte tento problém vy? Nedostatek lékařů a zejména zdravotních sester je smutnou realitou zejména v nemocničním sektoru českého zdravotnictví. Pokud jde o lékaře, je problém dán mnoha faktory, nejde jen o odchody za prací do ciziny. Odliv z nemocnic nastal i do ambulantního sektoru, a dokonce mimo zdravotnictví jako takové. Ačkoli by se mohlo zdát, že společným jmenovatelem jsou především platové podmínky, není tomu tak vždy. Práce v nemocnicích s sebou nese nepravidelnou pracovní dobu, pohotovostní služby a péči o ty nejtěžší nemocné. Kvalita života zdravotníků v těchto provozech je často problematická, proto o tuto práci není takový zájem jako dříve. Nesmíme zapomínat, že odliv je…

Asociace českých a moravských nemocnic odmítla návrh kompenzační vyhlášky připraveným ministerstvem zdravotnictví.

Nelze souhlasit s návrhem, který místo aby stabilizoval úhrady nemocnicím, hrozí destabilizací celého systému nemocniční péče. Neplní oprávněné očekávání nemocnic, že budou zachovány nejen stávající zálohy, ale i konečné úhrady z nich vycházející. V návrhu není obsaženo dostatečné pokrytí nákladů nemocnic, které se nemění, ať se poskytuje plánovaná péče nebo jsou části nemocnic v nepřetržité 24hodinové pohotovosti. Nejsou v něm ani kompenzovány zvýšené náklady související s pandemií, včetně nákladů na organizační změny, ochranné prostředky a odměny zdravotníkům. Nic z toho návrh nepředstavuje! Zvláště je ohrožena následná péče, kde by tato kompenzační vyhláška zlikvidovala část samostatných zařízení. Přes opakované sliby ministra by zdravotníci zůstali jedinými v první linii, kteří nedostanou téměř žádné odměny! Na tyto očekávané dopady byl dopisem upozorněn ministr…