Co vás přivedlo k práci záchranáře? K práci záchranáře mě přivedl vlastně můj bratr. Jednoho dne za mnou přišel s tím, že jdeme společně studovat záchranářství a já jsem souhlasil. Už jsem se dlouhá léta točil kolem první pomoci a záchrany života na vodě, a tak mi dávalo veliký smysl posunout toto vzdělání na další metu. Osobně považuji záchranářské vzdělání za nejužitečnější, které jsem absolvoval. Průběh celého studia byl velmi praktický a pragmatický, člověk se neučil o něčem, co pak dost možná nikdy nepoužije.

Změnilo se za poslední roky ve vaší práci něco zásadního?

Změny v záchranářství za poslední roky jsou celkem markantní, na druhou stranu pořád jde o to pomoci někomu, kdo naši pomoc potřebuje. V mezinárodním prostředí leteckých transportů ze zahraničí přicházejí stále přísnější pravidla, náročnější spolupráce s aerolinkami, větší očekávání klientů a všechny tyto aspekty tlačí laťku naší práce výrazně výš, než tomu bylo před několika roky. Snažíme se přesto tento vysoký standard udržet a pokud na naše možnosti dovolují, dokonce ještě zlepšit.

Co vám pomáhá udržet si klid, když jde o minuty?

Udržet si klid vám pomohou především zkušenosti. Spoustu věcí pravidelně trénujeme a cvičíme, abychom potom v ostrých situacích měli ten potřebný klid a rozvahu, i když jsme v časovém tlaku. Osobně si myslím, že trénink je jednou z nejdůležitějších věcí v práci záchranáře, protože se prostě nejde spolehnout jen na to, že vás ke všem situacím přivede praxe. Některé situace záchranář nezažije za několik let, a pokud na ní má být dobře připraven, musí prostě trénovat v modelových situacích nebo takzvaně „na sucho“.

Co je pro vás při zásahu nejtěžší?

Enormně náročné jsou samozřejmě jakékoliv zásahy u dětských pacientů. Zabýváme se transporty dětských pacientů ze zahraničí už mnoho let. Dokonce jsme součástí mezinárodního programu na transporty těch úplně nejmenších a nejzranitelnějších, tedy novorozenců s vrozenou vadou. Na tuto činnost se nám podařilo postavit speciální tým lidí, kteří jsou velkými profesionály ve svém oboru, a já si jejich práce neskutečně vážím. Osobně bych to pravděpodobně dělat nedokázal a jsem moc rád, že máme tak kvalitní tým, který patří k evropské špičce v této oblasti.

Co byste chtěl, aby veřejnost lépe chápala o práci záchranářů?

Osobně si myslím, že veřejnost vnímá práci záchranářů velmi dobře a že si jí velice cení. Dobrým příkladem tohoto respektu k naší práci bylo období Covidu, kdy se na všechny záchranné složky IZS převalila celá tíha počáteční situace. Většina pacientů ráda spolupracuje a oceňuje naši práci a naši pomoc. Co by ale stálo za zmínku, je lepší příprava. Lidé se často spoléhají ve všech možných situacích na to, že tam přeci musí být někdo, kdo je zachrání, kdo jim pomůže v okamžiku, kdy se situace stane nezvladatelnou. Výrazně lepší příprava, ať už v tuzemsku nebo v zahraničí, by mohla výrazně zlepšit výsledky takové pomoci a současně snížit její četnost. Není totiž úplně jasným pravidlem, že tam vždycky musí být někdo, kdo vám pomůže. Existuje značné množství oblastí, kam se prostě záchranná služba nedostane. Současně Česká Republika disponuje jedním z nejlepších zdravotních systémů na světě. A záchranná služba u nás patří k naprosté světové špičce. Jen v málo státech najdete takhle kvalitní, takhle výkonnou a takhle strukturovanou záchrannou službu jako u nás, což bývá pro spoustu pacientů značné překvapení v okamžiku, kdy se vydají někam na dovolenou za hranice všedních dnů. Proto bych rád apeloval na lepší přípravu, ať už teoretickou nebo praktickou.

Máte spíš kladné ohlasy při vaší práci nebo jsou klienti v této době již hodně nároční a očekávají pomoc?

Ohlasy na naší práci máme především kladné. Myslím si, že většina klientů je opravdu vděčná a spokojená. Současně je ale potřeba si přiznat, že náročnost klientů roste a že očekávání se stále navyšují. Nezřídka se tak setkáváme s různými stížnostmi na drobnosti, které mohou během naší práce nastat a kterým se prostě nelze vyhnout. Taková je ale dnes doba a myslím si, že se s tím setkáváme úplně všichni napříč všemi odbornostmi a profesemi, které vykonáváme.