Projekt Kanceláře zdravotního pojištění má nemocnicím umožnit benchmarking kvalitativních ukazatelů. Také data z povinného hlášení nežádoucích událostí umožňují ředitelům nemocnic porovnání.
Ministerstvo zdravotnictví navrhne zákonem zakotvit sledování resortních referenčních ukazatelů. To by dalo poskytovatelům porovnání v různých ukazatelích kvality zdravotní péče s ostatními poskytovateli. Ohlásil to ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch na výroční konferenci Spojené akreditační komise. „V současné době existuje v České republice bohatá nabídka dat, která mají velký potenciál v řízení kvality péče, otázka je, jestli je umíme využít. Z mého pohledu jejich potenciál pro měření kvality stále není úplně využit, i když se na tom odvedlo už hodně práce,“ uvedl ministr.
V současnosti probíhají jednání mezi ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, Kanceláří zdravotního pojištění a odbornými společnostmi o jednotlivých konkrétních ukazatelích, které by se následně měly objevit ve vyhlášce. Na příslušné novele zákona o zdravotních službách, která by takové sledování ukazatelů kvality umožnila, ministerstvo pracuje. Předpokládá to mimo jiné změnu, která poskytne ministerstvu zdravotnictví a zdravotním pojišťovnám data z Národního zdravotnického informačního systému. „Dal jsem si osobní cíl, že bych chtěl mít do konce funkčního období nastavený systém, byť na několika málo ukazatelích. Věřím, že v budoucnu se bude tento systém dál rozvíjet,“ prohlásil Vojtěch.
Ministerstvo oslovilo odborné lékařské společnosti, ale i zdravotní pojišťovny, aby identifikovaly oblasti pro prozkoumání a možné vytvoření měřitelných ukazatelů kvality. Na základě toho odborný tým Kanceláře zdravotního pojištění navrhuje pracovní verze ukazatelů kvality. U některých už probíhá připomínkování v rámci odborných panelů. Aktuálně se podle ministra pracuje především na objemových ukazatelích, tedy počtu výkonů poskytnutých na konkrétním pracovišti. „Je to dobře srovnatelné, je to dobrý začátek,“ míní Vojtěch.
Například Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP doporučuje pro dostatečnou erudici minimálně 600 porodů ročně. Jako jiný příklad, který se už v praxi používá, uvedl ministr měření času „door to needle“ v jednotlivých iktových centrech a komplexních cerebrovaskulárních centrech. S odkazem na Českou neurologickou společnostČLS JEP ministr prezentoval data, jak se za dobu sledování snížil v mediánu tento čas ze 37,5 minuty ve třetím čtvrtletí 2016 pod 27 minut ve třetím čtvrtletí 2018.
Výsledky nemají podle Vojtěcha sloužit jako bič na ty, kteří budou vykazovat podprůměrné výsledky, a pro začátek ani k vytváření žebříčků. „Do budoucna zdravotní pojišťovny mají nástroje, aby motivovaly a bonifikovaly za plnění ukazatelů kvality. Bonifikace jsou podle mě správná cesta,“ uvedl Vojtěch. Ovšem očekává, že pojišťovny budou informace o plnění ukazatelů kvality používat i ve smluvní politice. „Může se ukázat, že když konkrétní poskytovatel neplní očekávaný objem poskytnutých výkonů, bude do budoucna muset přehodnotit strukturu péče, kterou poskytuje,“ řekl Vojtěch.
Primárním záměrem je poskytnout benchmarking jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb jako nástroj pro jejich management. „Do budoucna se nevyhneme tomu, a z mého pohledu je to i správně, abychom určité výstupy zveřejňovali pro širokou veřejnost,“ dodal ministr.
Jak potvrdila MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, zdravotní pojišťovny v současnosti spolupracují s Kanceláří zdravotních pojišťoven na revizi a aktualizaci ukazatelů kvality. „Probíhají odborné panely za účasti plátců. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR plánuje bonifikaci poskytovatelů za spolupráci s kanceláří. Je k diskuzi, jak budeme umět využít ukazatele kvality v úhradách a ve smluvní politice,“ uvedla Salcman Kučerová.
Benchmarking kvality v nemocnicích nově nabízí poradenská firma Advance Hospital Analytics. Ta se věnuje hlavně ekonomickým a manažerským ukazatelům, podle MUDr. Ing. Daniela Hodyce, Ph.D., ale měli jejich klienti o srovnání kvality zájem. Poradci vycházejí z dat, která nemocnice standardně mají sebraná, zejména pro zdravotní pojišťovny. Hodnoty k porovnání počítá firma ze svých zhruba třiceti klientů. „Nesrovnáváme mezi sebou jednotlivé nemocnice, ale podobné případy,“ uvádí Hodyc.
„Zjistili jsme, že dat, která můžeme použít pro benchmarking kvality péče, nemáme tak málo,“ dodává. Z odborných studií jeho tým mimo jiné vybral několik výkonů, u kterých bylo prokázáno, že je větší množství provedené na jednom pracovišti spojeno s lepšími výsledky. Pro nejmenovanou skupinu nemocnic v jednom regionu například zpracovali údaje o počtu provedených výkonů laparoskopické hysterektomie z nemaligních příčin. Z ní vyplynulo, že jen jedna ze čtyř posuzovaných nemocnic dosahuje na počet výkonů větší než 105, při kterém mají být podle literatury lepší výsledky než při počtu výkonů nižším než 46. Zbývající tři se nacházely mezi těmito koridory. Kdyby se ale z jedné z těchto nemocnic koncentroval tento druh operace do dvou zbývajících, překročily by i tyto dvě nemocnice práh považovaný za vyšší kvalitu.
„Je na managementu, jestli náhodou výkony z jedné nemocnice nejde přesunout do druhých dvou, a pak by všechny tři nemocnice byly v bezpečné zóně,“ uvedl Hodyc. Takových objemových ukazatelů zpracovali zatím něco přes dvacet. Kromě toho pracují i na srovnávání dodržování správných procesů. „Oblastí, pro kterou máme data a zároveň známe správný postup, je profylaktické podávání antibiotik. Existuje doporučení a zároveň jsou antibiotika standardně reportována včetně data podání a dávky,“ popsal Hodyc. Poradci tak zmapovali u čtyř operačních výkonů, zda byla antibiotika podána v den operace (čas podání není z dat zjevný), jaké léčivo bylo podáno, v jaké dávce a jak dlouho pak byla antibiotika podávána. Klienti pak mohli vidět nejen to, nakolik sami dodržují doporučení, ale také porovnat, jestli se kolegům z jiných nemocnic daří držet se doporučení lépe. Aktuálně se Advance Hospital Analytics chystají na porovnávání výsledků včetně standardizované mortality. Výhodou projektu Kanceláře zdravotního pojištění podle Hodyce je možnost podpory od odborných společností.
Úplně stranou referenčních ukazatelů kvality má nadále zůstat hlášení mimořádných událostí, jako jsou pády nebo vznik dekubitů. Během letošního jara proběhl první povinný plošný systematický sběr hlášení počtu nežádoucích událostí, který organizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Údaje odevzdalo 97 procent povinných lůžkových zdravotnických zařízení, k dalšímu zpracování byla schválena data 408 zpravodajských jednotek. „Systém hlášení nežádoucích událostí může přispět k tomu, abychom se učili z chyb druhých,“ uvedla prof. Andrea Pokorná z oddělení hodnocení kvality péče ÚZIS. Povinný je sběr dat o počtu pádů a dekubitů, rozčleněných celkem na pět údajů, významný podíl nemocnic ale kromě toho vyplnil i další volitelné otázky, maximálně na 155 údajů. Z těchto údajů si mohou kvalifikované osoby z daných zařízení zobrazit srovnání svých výsledků s jinými poskytovateli na stránkách http://shnu.uzis.cz. „Data mají sloužit ke kultivaci na lokální úrovni. K deanonymizaci dat ke třetí osobě nedojde,“ uvedla Pokorná.